Ve 12. století se ustálily čtyři hlavní trasy, po nichž se poutníci z celé Evropy ubírali napříč Francií k apoštolovu hrobu ve Španělsku. Hlavními zastávkami na trasách byla zase významná poutní místa. Udává je už na samém počátku textu (Incipit) 5. knihy Codex Calixtinus: „Quatuor viae sunt quae ad sanctum Iacobum tendentes, in unum ad Pontem Reginae, in horis Yspaniae, coadunantur“ (Čtyři jsou cesty, jež vedou ke sv. Jakubu a ty se spojují do jediné u Puente la Reina ve španělské zemi). Tři z nich se spojovaly v Ostabatu a procházely Pyrenejemi do Roncesvalles a dále do Pamplony a Puente la Reina, kde se sdružovaly s aragonskou cestou, vedoucí do Španělska z Francie přes průsmyk Somport, dále přes Jaku, Leyre, Sangüesu a Eunate. Jsou to:
- Via Tolosana, Arles, Alyscamps, Saint-Gilles du Gard, Montpellier, Toulouse, Saint-Sernin, Somport, Canfranc, Jaca, Sangüesa, Eunate a Puente la Reina.
- Via Podensis vycházela z Puy, kam přicházeli poutníci z Lyonu, Švýcarska a Valence, St.-Michel d´Aiguilhe, Conques, Moissac, Clormont, Souillac, Rocamadour a Cahour.
- Via Lemovicensis vycházela z Vézelay a spojovala se pak v Pyrenejích u Ostabatu, spojovala St. Leonard, Limoges a Périgueux.
- Via Turonnensis procházela Tours, ale vycházela z Paříže, pokračovala přes Rouen, Chartres a Tours. Byla to nejdelší cesta, zvaná magnum iter Sancti Jacobi. Procházela městy Orléans, Poitiers, Saintes, St. Jean d´Angely, Bordeaxux (Saint-Sernin?), Belin, Ostabat a Roncesvalles.
V Puente la Reina pokračovaly až do Santiaga Navarrou a Riojou přes místa jako Santo Domingo de la Calzada, Boadilla del Camino (u Palencie), Burgos, León, Sahagún, Astorga, pod názvem Francouzská cesta – El camino francés, který se někdy používá pro všechny svatojakubské cesty. Také se užívá názvu Mléčná cesta (podle Mléčné dráhy, která je dobře pozorovatelná; tento název – La voie lactée zvolil Luis Buñuel pro jeden ze svých posledních filmů v r. 1968). Ve Španělsku pochopitelně existovalo více možností, třeba také podél kantaberského pobřeží, ale zmíněná cesta byla nejschůdnější a nejoblíbenější. Často se ale zapomíná podotknout, že už ve Francii se sdružovali poutníci z daleko vzdálenějších oblastí, od poměrně blízké Anglie až po baltské státy, Polsko, Ukrajinu a Finsko.