Desatero poutníka

Připravili jsme pro vás deset tipů na cestu z našich zkušeností.

  1. turisticke boty
    Domluvte si ubytování předem. Některá ubytování fungují jen sezónně nebo na objednání.
  2. Mějte s sebou credencial
  3. Informace na trase získáte v Turistických informačních centrech (Íčkách). Jejich kompletní přehled včetně otevírací doby najdete tady.  
  4. Stáhněte si do chytrého telefonu aplikaci Mapy.cz. Fungují i bez připojení k internetu a obsahují mnoho praktických informací.
  5. stan
    Při balení na cestu si vzpomeňte na heslo „Čím lehčí batoh, tím lehčí srdce poutníka“. Podrobnosti co s sebou najdete níže v sekci Co s sebou.
  6. Mějte s sebou úměrné množství vody a jídla. Zjistěte si předem otevírací dobu potravin. V českých vesnicích bývají obchody otevřené jen v určitých hodinách, v zahraničí vás může překvapit odpolední siesta.
  7. Sledujte aktuální předpověď počasí.
  8. Mějte s sebou dostatek hotovosti. I přes velké pokrytí bankomaty a platebními terminály vedou úseky tras přes oblasti, kde kartou nezaplatíte.
  9. Respektujte sebe, své tempo i okolnosti. Nesnažte se dodržet plán za každou cenu.
  10. Respektujte přírodu i lidi, se kterými se potkáte. 

Kdo může vyrazit

poutnici

Na pouť může vyrazit skoro každý, kdo je schopen alespoň trochu chodit nebo jet na kole.

Nejčastěji na našem putování potkáváme poutníky, kteří čerstvě dovršili důchodového věku. Za dobu našich poutí jsme ale již potkali rodiče s malými dětmi, kteří jdou po malých kouscích, studenty, lidi středního věku i starce. Poměrně velké množství poutníků nikdy dříve neholdovalo turistice. Jejich první dlouhou cestou je svatojakubská pouť. Z počátku jim to jde velmi těžko a chodí krátké trasy. Pouť je pro ně spíše pokáním. Po určité době se ale většinou rozejdou a pokračují s radostí.

V naší skupině máme lidi, kteří měli před započetím poutě dílčí hendikepy jako např. nemocnou páteř. Samozřejmě je třeba vše brát s rozumem. Chodit kratší etapy, jít zvolna, nespěchat. Pouť je možno absolvovat i na invalidním vozíčku. O jedné takové pouti si můžete přečíst deník poutnice Lindy Riegrové, která spolu s přítelkyní na podzim 2012 vykonala pouť z Astorgy do Santiaga. Pokud chcete také vyrazit s nějakým handicapem, můžete se s Lindou poradit na linda.riegrova@email.cz.

Rozhovor o pouti na vozíku z časopisu Reporét z 9.2.2016

Dokladem, že pouť může prodlužovat život, je setkání s jedním mužem v květnu 2008. V okolí Puenta La Reina jsme potkali v protisměru šourajícího se starce v rozvázaných botech, s „rozčepýřeným“ batohem a taštičkou na krku, ve které byla rulička papíru. Dali jsme se s ním do řeči. Jednalo se o pána, který dostal v listopadu 2007 mrtvici a ochrnul skoro na celé tělo. Lékaři mu předpovídali měsíc života v nemocnici. Nechal si tedy sbalit batoh a vyrazil na závěr života na pouť do Santiaga. Jen se šoural nohami stále na zemi, protože nemohl nohu zvednout, šel v rozvázaných botech, protože si ochrnutými prsty nedokázal zavázat tkaničky, v batohu měl stan, protože neměl peníze na ubytovny. Každé ráno balil 2-3 hodiny a každý večer zase několik hodin rozbaloval a stavěl stan. Když jsme jej potkali, měl za sebou 6 měsíců na cestě. Napřed šel z Bilbaa do Santiaga. Tam dostal potvrzení o vykonání pouti – onu ruličku v taštičce. Pak vyrazil zpět směrem do Pyrenejí a odtud měl plán pokračovat zase domů do Bilbaa.

Co s sebou

Při balení věcí na pouť je dobré se řídit heslem „Čím lehčí batoh, tím lehčí srdce poutníka“.

V podstatě všechno vybavení lze zakoupit v nějakém outddorovém obchodě. Velmi dobré zkušenosti máme s firmou Hanibal – majitel je také poutník do Santiaga. (Nákupem přes webový portál www.hanibal.cz podpoříte náš spolek malinkou provizí za doporučení nákupu. Tyto peníze slouží k údržbě těchto stránek.)

trekking boty

Základem je dobrá obuv. Velmi se osvedčily lehké, ale pevné trekovky pod kotníky doplněné lehkými trekovými sandály. Kromě přechodu hor Aubrac a Pyrenejí nejsou příliš vhodné vysoké kožené pohorky. Vzhledem k tomu, že část trasy vede po rovině a často po asfaltu, dochází k otlakům Achillovy šlachy a blokování kotníků. Boty jsou to nejdůležitější z výbavy. Určitě vyražte s botami dobře rozšlápnutými. Počítejte ale stejně s tím, že pouť není výlet a dost často se puchýře uělají i těm, kteří chodí hodně a často.

Oblečení si berte co nejméně. Stačí 2 až 3 trika nebo košile, jedny dlouhé a jedny krátké kalhoty, jedna teplejší bunda např. polarka, lehká nepromokavá bunda a případně kalhoty (ideálně z materiálu Goretex Packlite), klobouček nebo kšiltovka proti slunci, 3 silné trekové ponožky, pláštěnka. Nejlepší je pláštěnka typu velbloud, která současně přikryje i batoh. Na spaní lehký spacák (velmi se osvědčil Wormpeace Viking 300 – maličký péřový). Na oddych přes den a pro nouzové spaní se hodí karimatka.

Vhodným doplňkem je lehký deštník. Často se hodí lehká svítilna, nejlépe čelovka a kapesní nůž.

S sebou je třeba dále vzít krém proti sluníčku a kalciovou nebo pantenolovou mast na záchranu, v případě že sluníčko neuhlídáte, náplasti na puchýře (udělají se skoro každému), osobní léky, malé šitíčko, provázek a kolíčky na sušení prádla, malou tubu tekutého pracího prášku, špunty do uší pro dobrý spánek na ubytovnách pro hodně lidí, mobilní telefon s nabíječkou (euro dvojvidlice), zápisník a tužku, umělohmotnou lahev na vodu nebo camelback do batohu s hadičkou, který umožňuje pít za pochodu. Především v letních měsících je spotřeba vody cestou velká.

kalhoty boty

To vše doporučujeme zabalit do lehkého batohu s kvalitním bederním pasem a dobrým zádovým systémem, který umožňuje alespoň částečné dýchání zad. Vhodnou velikostí batohu je 50-60 litrů (například Osprey Kestrel ve velikosti dle vašich zad nebo Lowe Alpine AirZone Trek+ 45:55).

Při balení batohu myslete na to, že těžké věci patří co nejblíže k zádům a spíše výš. Na dno dávejte věci lehké, například spacák. Batoh musí mít seřízený zádový systém a popruhy přesně na vaši velikost. Nechte si to ukázat v obchodě.

Některým poutníkům se osvědčily trekové hůlky, které uleví nohám, především při sestupech a výstupech. Lze je celkem úspěšně nahradit „poutnickou holí“ z dobrého klacku nalezeného u cesty.

No a nakonec se hodí také nějaké označení poutníka, podle kterého se poutníci navzájem poznávají. Použít můžete mušli hřebenatku nebo např. některou z našich nášivek a nálepek.

Inspirace vybavení na pouť z Příbramy do Santiaga lze najít na blogu Jindřicha Smítky.

Ze zkušeností ostatních

Získat další informace a inspirovat se můžete také:

Praktické informace k Evropským trasám

Kdy vyrazit

Registrace, vydávání certifikátů a ubytovny jsou na Via Podiensis a Camino Frances v provozu celoročně. Přes léto se kvůli zvýšenému zájmu poutníků otevírají ještě dodatečné ubytovny. V zimě jsou ubytovny otevřeny tak, aby byly od sebe tak daleko, kolik poutník v průměru za den ujde. Zimní období má výhodu, že je na Caminu málo poutníků a tak mají poutníci více času na rozjímání, meditaci či jiné aktivity.

Co se týče počasí, tak v zimních měsících leží na výše položených úsecích Camina sníh a cesta je tak obtížněji schůdná. V zimních měsících jsou také velmi časté deště. V létě naopak přesahuje teplota na Caminu leckdy i 40°C.

V období školních prázdnin ve Španělsku (červenec – srpen) se pouť stává přímo masovou záležitostí, na Camino se vydávají skupiny školní mládeže a různé sportovní oddíly, čím blíže k cíli, tím více poutníků a větší stresy se sháněním ubytování. V tomto období se pouť mění v boj o volné lůžko v ubytovně a často je třeba stát fronty, téměř na cokoliv (ubytování, pračku v ubytovně, použití kuchyňky, vydání certifikátu apod.) Lidé, kteří májí zájem podniknout opravdovou pouť, se na Camino vydávají spíše mimo hlavní prázdninovou sezónu, a tak je v tomto období i větší naděje se s někým zajímavým setkat.

Z výše uvedeného vyplývá, že nejlepším obdobím pro podniknutí pouti jsou duben až květen a září až říjen.

Doprava na trasu

Doprava na svatojakubskou cestu je základním problémem většiny poutníků z Čech.

Ideální dopravou je samozřejmě pěší pochod přímo z domova a pak zase zpět, případně totéž na kole. Bohužel tolik času většina z nás nemá.

Velmi zajímavé vyhledávače různé dopravy skoro všude po světě jsou na www.rome2rio.com a na www.trainline.eu 

Stop
Nejlevnější dopravou je stop. Všechny země z Čech až do Španělska je možné projet stopem, ve všech je to běžné, ale se  zbohatnutím většiny obyvatel těchto zemí čím dál více složité. Zajímavé pro stop jsou kamiony, které jezdí dlouhé štreky po celé Evropě a v případě štěstí vás vezmou na jeden zátah.

Spolujízda
O něco nákladnější, ale jistější je použití www.spolujizda.cz, kde si dopředu domluvíte termín "stopu". Služba je za poplatek (obvykle 1km / 1 osoba = 1 Kč + poplatek za zprostředkování 100 - 350 Kč podle vzdálenosti). Často lze na těchto stránkách využít i nabídek cestovních kanceláří, které potřebují dovytížit své autobusy.

Mezinárodní variantou spolujízdy jsou stránky www.blablacar.com. Nabízí spolujízdu osobními auty za poplatek. Každý řidič a každý spolujezdec má svůj profil a navzájem se zveřejňují reference.

Obvykle se vám nepodaří najít vozidlo přímo do cílového místa a zbytek musíte dojet stopem nebo veřejnou dopravou.

Dálkové autobusy
Dálkové autobusy jsou relativně levnou a spolehlivou variantou dopravy. Nevýhodou je velká časová náročnost cesty a dlouhé "sezení bez hnutí" bez možnosti procházky.

Dálkové spoje do západní Evropy provozují z Čech:
www.studentagency.cz - známé žluté autobusy momentálně na trasách do Paříže, Metz a Reims. Prodávají také lístky jiných dopravců do Nancy, Nice, Perpignan a Strasbourg

www.eurolines.cz - mezinárodní síť autobusových linek. Momentálně je možno z Prahy dojet do těchto cílových měst poblíž tras svatojakubské cesty: Paříž, Lyon, St. Etiene, Bodreaux, Montpelier, Avignon, Nimes, Perpignan, Madrid, Valencia, Zaragoza, Barcelona. Obvykle je nutno přestupovat na další spoj ve Strasbourgu nebo v Lyonu.

www.flixbus.cz - nový německý dopravce, který rychle vybudoval rozsáhlou síť linek

Vlak
Vlakem se lze pohodlně dostat na nástupní místa tras ve Francii spojením vlaku z Čech do Paříže a dále pokračovat běžným vlakem nebo TGV. Ve Španělsku jezdí dobré rychlé vlaky z Madridu do mnoha míst na španělských trasách.

Ve Španělsku lze jízdní řády nalézt na www.renfe.com  (španělsky) nebo www.renfe.com/EN/viajeros/index.html  (anglicky)

Francouzské jízdní řády lze najít na www.voyages-sncf.com (francouzsky, anglicky, německy, španělsky). Je nutný alespoň základní přehled o francouzské železniční síti.

Jízdenky TGV lze zakoupit na www.tgv-europe.com/en/home/ (anglicky, francouzsky, španělsky, německy). SNCF často nabízí různé výhodné akce, a tak lze při troše štěstí sehnat třeba lístek na TGV z Toulouse do Paříže za 22 EUR.

Letadlo
Letecká doprava je dnes díky rychlosti a ceně asi nejvyhledávanější formou dopravy na svatojakubskou stezku. Nejvýhodnější jsou nízkonákladové letecké společnosti. Nejhustší síť obsluhovaných letišť ve Francii a Španělsku má z nízkonákladových společnost Ryanair, ale musí se letět přes Londýn nebo jiné britské letiště se spojením z Prahy nebo Vídně. Na španělské trasy lze letět za rozumné peníze se španělským národním dopravcem Iberia, který nabízí na svém webu letenky z Prahy s přestupem ve Španělsku na lokální spoj. 

www.ryanair.com - (anglicky) portál nízkonákladové společnosti Ryaniar, létají krom jiných na tato letiště poblíž svatojakubské cesty:

Španělsko

  • Barcelona
  • Santander
  • Santiago de Compostela
  • Madrid
  • Valladolid

Francie

  • Beziers
  • Biaritzz
  • Carcassonne
  • Montpelier
  • Pau
  • Perpignan
  • Poitiers
  • Rodez
  • Tours

www.iberia.com - (anglicky) španělský národní dopravce, na webu je možno zakoupit letenku přímo z Prahy, ceny v CZK. Iberia nabízí 8% slevu pro poutníky. Více na těchto stránkách

Létají na tato letiště poblíž svatojakubské cesty (Camino Frances)

  • Asturias (Oviedo)
  • Bilbao
  • Pamplona
  • La Coruna
  • Leon
  • Logrono
  • Santander
  • San Sebastian
  • Santiago de Compostela
  • Valladolid
  • Vigo

Pokud nejste vázáni na konrétní datum je výhodné použít www.skyscanner.cz, na kterém je možno porovnávat ceny letenek v rámci měsíce.

Levné letenky je možno najít i na vyhledávačích letenek například: www.kiwi.comwww.pelikan.czwww.kralovna.czwww.letuska.cz    

Lokální doprava - Španělsko

Autobusy
ALSA - provozovatel jedné z největších sítí autobusů včetně mezinárodních dálkových spojů (španělsky, anglicky, francouzsky, německy)

www.movelia.es - španělský vyhledávač autobusových spojení - obdoba českého www.idos.cz  (španělsky, anglicky, německy)

www.turismodenavarra.es/esp/organice-viaje/como+llegar.htm - přehled autobusových dopravců v Navaře (španělsky, anglicky, francouzsky, německy)

Doprava na svatojakubskou cestu je základním problémem většiny poutníků z Čech.

Ideální dopravou je samozřejmě pěší pochod přímo z domova a pak zase zpět, případně totéž na kole. Bohužel tolik času většina z nás nemá.

Velmi zajímavé vyhledávače různé dopravy skoro všude po světě jsou na www.rome2rio.com a na www.trainline.eu.

Stop
Nejlevnější dopravou je stop. Všechny země z Čech až do Španělska je možné projet stopem, ve všech je to běžné, ale se zbohatnutím většiny obyvatel těchto zemí čím dál více složité. Zajímavé pro stop jsou kamiony, které jezdí dlouhé štreky po celé Evropě a v případě štěstí vás vezmou na jeden zátah.

Spolujízda
O něco nákladnější, ale jistější je použití www.spolujizda.cz, kde si dopředu domluvíte termín „stopu“. Služba je za poplatek (obvykle 1km / 1 osoba = 1 Kč + poplatek za zprostředkování 100 – 350 Kč podle vzdálenosti). Často lze na těchto stránkách využít i nabídek cestovních kanceláří, které potřebují dovytížit své autobusy.

Mezinárodní variantou spolujízdy jsou stránky www.blablacar.com. Nabízí spolujízdu osobními auty za poplatek. Každý řidič a každý spolujezdec má svůj profil a navzájem se zveřejňují reference.

Obvykle se vám nepodaří najít vozidlo přímo do cílového místa a zbytek musíte dojet stopem nebo veřejnou dopravou.

Dálkové autobusy
Dálkové autobusy jsou relativně levnou a spolehlivou variantou dopravy. Nevýhodou je velká časová náročnost cesty a dlouhé „sezení bez hnutí“ bez možnosti procházky.

Dálkové spoje do západní Evropy provozují z Čech:
www.studentagency.cz – známé žluté autobusy momentálně na trasách do Paříže, Metz a Reims. Prodávají také lístky jiných dopravců do Nancy, Nice, Perpignan a Strasbourg

www.eurolines.cz – mezinárodní síť autobusových linek. Momentálně je možno z Prahy dojet do těchto cílových měst poblíž tras svatojakubské cesty: Paříž, Lyon, St. Etiene, Bodreaux, Montpelier, Avignon, Nimes, Perpignan, Madrid, Valencia, Zaragoza, Barcelona. Obvykle je nutno přestupovat na další spoj ve Strasbourgu nebo v Lyonu.

www.flixbus.cz – nový německý dopravce, který rychle vybudoval rozsáhlou síť linek

Vlak
Vlakem se lze pohodlně dostat na nástupní místa tras ve Francii spojením vlaku z Čech do Paříže a dále pokračovat běžným vlakem nebo TGV. Ve Španělsku jezdí dobré rychlé vlaky z Madridu do mnoha míst na španělských trasách.

Ve Španělsku lze jízdní řády nalézt na www.renfe.com (španělsky) nebo www.renfe.com/EN/viajeros/index.html (anglicky)

Francouzské jízdní řády lze najít na www.voyages-sncf.com (francouzsky, anglicky, německy, španělsky). Je nutný alespoň základní přehled o francouzské železniční síti.

Jízdenky TGV lze zakoupit na www.tgv-europe.com/en/home/ (anglicky, francouzsky, španělsky, německy). SNCF často nabízí různé výhodné akce, a tak lze při troše štěstí sehnat třeba lístek na TGV z Toulouse do Paříže za 22 EUR.

Letadlo
Letecká doprava je dnes díky rychlosti a ceně asi nejvyhledávanější formou dopravy na svatojakubskou stezku. Nejvýhodnější jsou nízkonákladové letecké společnosti. Nejhustší síť obsluhovaných letišť ve Francii a Španělsku má z nízkonákladových společnost Ryanair, ale musí se letět přes Londýn nebo jiné britské letiště se spojením z Prahy nebo Vídně. Na španělské trasy lze letět za rozumné peníze se španělským národním dopravcem Iberia, který nabízí na svém webu letenky z Prahy s přestupem ve Španělsku na lokální spoj.

Profil trasy a značení

Profil trasy
Svatojakubská pouť střídá horské úseky s etapami v rovinách zhruba rovnoměrně. Několikrát se přecházejí poměrně vysoké hory. Nejvyšší převýšení v jednom dni je při přechodu Pyrenejí z Jean Pied de Port do Roncesvalles, kdy se vystoupá ze 180 m do 1400 m. Výškové profily pro jednotlivé etapy španělských tras můžete získat na www.mundicamino.com nebo na caminodesantiago.consumer.es.

Povrch cest je rozmanitý. Střídají se úseky po lesních pěšinách, polních cestách s úseky po asfaltu. Po dešti bývá na polních a lesních cestách často bláto. V některých oblastech se prochází liduprázdnou krajinou s malými vesničkami. Ve Španělsku se prochází několika velkými městy. V několika případech se jde i kolem dálnice.

Značení trasy
Ve Španělsku je cesta nejčastěji značena žlutomodrou jakubskou mušlí (ne vždy je patrné, jakým směrem ukazuje) nebo žlutými šipkami nastříkanými sprejem. Ve městech je často značení mušlí jako kachle na chodníku.

Ve Francii je svatojakubská cesta součástí dálkových tras GR. Via Podiensis z Le Puy en Velay je součástí GR 65. Je značena červenobílími značkami (obdobnými českému značení, ale jen s jedním bílým pruhem). Často bývá doplněna nápisem GR 65. Na některých místech je doplněno značením pomocí žlutomodré jakubské mušle. Cesta, kam se nemá chodit, je značena křížkem.

Ubytování

Španělsko
Překročením Pyrenejí se charakter pouti proti Francii značně proměňuje. Přibývá poutníků, a proto jsou i ubytovny, nazývané albergues, mnohem větší, často i pro 100 osob. Rezervace se obvykle nedělají, kdo přijde, ten bydlí, a kuchyňky často nejsou nebo jsou jen omezeně vybavené, takže i s tím je třeba počítat. V podstatě ve všech ubytovnách jsou palandy. Většinou je k dispozici deka a pak je potřeba použít vložku do spacáku. Někdy deka není a pak je potřeba vlastní spacák. Nespěte bez vložky nebo spacáku. V některých ubytovnách jsou štěnice. (Za 11 let jsem se s nimi nesetkal, ale vím o poutnících, kteří ano. Jan Bím)

Ubytovna v Pamploně Ubytovna v Ponferadě

Ubytovny mají různé zřizovatele. Nejčastěji jsou komunální, ale často narazíte na ubytovny soukromé a církevní. Ceny za ubytování se různí, ale obecně jsou španělské ubytovny levnější než ve Francii – municipální většinou 8€, soukromé 10€. Církevní ubytovny bývají často zadarmo (za dar na údržbu). Většinou ale tyto církevní ubytovny nejsou zahrnuty v seznamech ubytoven a je třeba se na ně doptat místních.

Některé ubytovny nabízejí dodatečnou kapacitu na zemi na molitanové matrici, a to buď na chodbě nebo třeba v blízké tělocvičně.

Spaní na matracích v tělocvičně

Skoro vždy je v ubytovně pračka, malá jídelna, velmi často internet.

Od května do září je síť ubytoven (Camino Frances) velmi hustá. V ostatních měsících je větší část ubytoven zavřena a délky etap mezi ubytovnami mohou být i přes 20 km. Nicméně Camino Frances je možno absolvovat v kteroukoliv část roku.

V hlavní sezoně je někdy problém sehnat ubytovnu. Je to trochu závod o ubytování. Poutníci vyrážejí velmi brzy ráno a docházejí kolem poledne do svého cíle. Zde postaví batoh do fronty před vchodem do ubytovny a čekají na otevření obvykle kolem 15 hodiny. Pokud přijdete pozdě a ubytovny již budou plné, obraťte se na místní lidi, kteří vám domluví třeba přespání u někoho doma na zemi. Obvykle za to ale chtějí peníze jako za ubytovnu.

Je možné spát v přírodě pod širákem, ale v dnešní době je to již velká vyjímka. Místní to vidí dost neradi. Pokud budete spát venku, buďte velmi ohleduplní. Představte si, že by vám doma prošlo denně pod okny několik set cizích lidí a občas by si ustlali u vás za dvorkem.

Aktuální seznam ubytoven pro jednotlivé denní etapy různých tras najdene na www.mundicamino.com nebo na caminodesantiago.consumer.es/albergues/.

Francie
Ve francouzské části cesty se ubytovnám říká Gites de Etap. Jejich zřizovatelem jsou soukromé osoby, města nebo církev. Skoro ve všech se za ubytování platí. Průměrná cena je kolem 12-20€ na noc. Vždy se jedná o společné ubytování v jedné nebo více místnostech. Vybaveny jsou většinou postelemi včetně čistého povlečení, někdy je potřeba použít vlastní lehký spacák.

Ubytovna je obvykle vybavena jednoduchou kuchyňkou a sprchou. V kuchyňce je vždy nějaké nádobí na vaření a dostatek talířů, příborů a hrnků, takže se žádné tabornické vybavení nemusí nosit.

Ubytovny se od sebe navzájem velmi liší. Nejmenší jsou zhruba pro 10 nocležníků. Největší v klášterech například v Le Puy nebo Conques pojmou více než 100 poutníků. Zvláštní atmosféru mají ubytovny v malých klášterech. Každý poutník má svoji „celu“ vyhrazenou závěsem.

Kontakty na ubytovny lze najít v „turistickém průvodci“ s poetickým názvem „Miam-miam, do-do“, kde je uveden popis a kontakty na většinu ubytoven na cestě. Průvodce je každým rokem aktualizován. Pokud půjdete ve skupince s více než dvěma poutníky, je lepší zarezervovat si dopředu ubytování telefonem.

Stravování

Jídlo patří k největším radostem poutníka. Dnes již naštěstí není s jídlem žádný problém. Každý den (s výjimkou nedělí a někde i pondělí, kdy je skoro všude zavřeno) poutník potká několik obchůdků a restaurací v městečkách, kterými prochází. Ceny potravin v obchůdcích jsou srovnatelné s cenami v Čechách, výběr dobrý. Nejlepší výběr je ve vínech a sýrech. Pozor na siestu, kdy je zavřeno – obvykle od 12 do 17 hod.

Pokud půjdete ve skupince poutníků pohromadě jako my, pak doporučujeme stravovat se společně. Společný nákup a společná příprava večeře a snídaně, kdy přiloží ruku k dílu ten, komu se zrovna chce, jsou milým prostorem pro setkávání a blízkost. V našem případě byly vždy výsledkem levné a chutné „hody“, které nám ostatní poutníci záviděli.

Další alternativou je (zejména ve Španělsku) stravování v restauracích, které obvykle nabízejí „poutnické menu“. Sestává většinou ze tří chodů a stojí kolem 10 Euro. Je však třeba počítat s tím, že restaurace otevírají až kolem sedmé nebo osmé večer a kdo je hladový dřív, musí si během dne nakoupit.

Výbava

Podrobnosti najdete výše v odstavci Co s sebou, zde ještě pár tipů k zahraničním cestám.

Moderní poutníci mohou využít služeb „transbagáže“ a velký batoh si nechat převést z jedné ubytovny do druhé. Pak jdou jen s malým příručním batůžkem.

Někteří poutníci především z Francie používají speciální vozíčky, které mají zavěšeny v pase, aby odlehčili páteři. Lze je jednoduše vyrobit doma z nákupní tašky s kolečky. Pokud přemýšlíte o vozíčku, tak napište Olze Jankovcové na olga.jankovcova@ultreia.cz aby se s vámi podělila o zkušenost z poutí v letech 2015 až 2018.

Jako identifikační doklad musíte mít občanský průkaz nebo cestovní pas. Na běžné lékařské ošetření obvykle stačí kartička zdravotního pojištění, kterou máte v ČR. Ta ale nekryje náklady na záchranu a hlavně na případný transport domů a tak doporučujeme připlatit si cestovní zdravotní pojištění včetně nákladů na repatriaci.

Pokud spíte na ubytovnách a jedno jídlo denně budete mít v restauraci, počítejte s nutností 18-30 EUR na den. Lze putovat levněji, ale pak si musíte vybírat ubytovny za donaci (dar), případně spát venku a jídlo si kupovat vlastní v obchodě.