You can find information at Tourist Information Centers (Íčka). A complete list, including opening hours, can be found here.
Download the Mapy.cz to your smartphone. It works without an internet connection and contains many useful details.
When packing for your journey, remember the motto: “The lighter the backpack, the lighter the pilgrim’s heart.” Details on what to pack can be found below in the “What to Bring” section.
Carry a reasonable amount of water and food. Find out the opening hours of food stores in advance. In Czech villages, shops are often open only during certain hours, and in other countries, you may encounter an afternoon siesta.
Keep an eye on the current weather forecast.
Carry enough cash with you. Despite the widespread presence of ATMs and card terminals, certain sections of the route pass through areas where you won’t be able to pay by card.
Respect yourself, your pace, and the circumstances. Don’t feel pressured to stick to your plan at all costs.
Respect nature and the people you meet.
Who can go
Almost anyone who is able to walk a little or ride a bike can embark on a pilgrimage.
Most often, on our journey, we meet pilgrims who have just reached retirement age. However, over the course of our pilgrimages, we’ve also encountered parents with young children walking small distances, students, middle-aged people, and the elderly. A fairly large number of pilgrims have never been involved in tourism before. Their first long journey is the Camino de Santiago. In the beginning, it’s very difficult for them, and they walk short stretches. For them, the pilgrimage is more of an act of penance. But after a while, they usually continue on with joy.
Excerpt about the Pilgrimage in a Wheelchair
Proof that a pilgrimage can extend life is a meeting with a man in May 2008. Around Puente La Reina, we encountered an elderly man shuffling along in the opposite direction, with untied shoes, a “ruffled” backpack, and a small pouch around his neck, inside of which was a roll of paper. We started a conversation with him. He was a man who had suffered a stroke in November 2007 and was left nearly paralyzed. The doctors had predicted he would only survive for a month in the hospital. So, he had his backpack packed and set off on a pilgrimage to Santiago as the final chapter of his life. He could only drag his feet along the ground, as he couldn’t lift his leg. He wore untied shoes because he couldn’t tie the laces with his paralyzed fingers. In his backpack, he had a tent, as he couldn’t afford to stay in hostels. Every morning, he would pack for 2–3 hours, and each evening, he would spend several hours unpacking and setting up his tent. When we met him, he had been on the road for six months. First, he walked from Bilbao to Santiago. There, he received the completion certificate – the roll of paper in his pouch. Then, he set off again, heading back toward the Pyrenees, with plans to continue home to Bilbao.
What to bring
When packing for the pilgrimage, it’s a good idea to follow the motto “The lighter the backpack, the lighter the pilgrim’s heart.
Basically, all the equipment can be purchased at an outdoor store. We have had very good experiences with the company Hanibal – the owner is also a pilgrim to Santiago. (By purchasing through the website www.hanibal.cz you will support our association with a small commission for the purchase recommendation. This money helps maintain this website.)
The foundation is good footwear. Lightweight yet sturdy ankle-high hiking boots paired with light trekking sandals have proven to be very effective. Except for crossing the mountains of Aubrac and the Pyrenees, high leather hiking boots are not ideal. Since part of the route is flat and often on asphalt, they can cause blisters on the Achilles tendon and block the ankles. Shoes are the most important piece of gear. Be sure to start with well-broken-in shoes. However, keep in mind that the pilgrimage is not a casual hike, and blisters often form even for those who walk a lot and frequently.
Pack as lightly as possible. Two or three t-shirts or shirts, one pair of long pants and one pair of shorts, a warmer jacket (e.g., fleece), a lightweight waterproof jacket and possibly pants (ideally made from Goretex Packlite material), a hat or cap for sun protection, three thick trekking socks, and a rain poncho. The best option is a camel-type poncho that also covers your backpack. For sleeping, a lightweight sleeping bag (velmi se osvědčil Wormpeace Viking 300 – maličký péřový). A sleeping mat is useful for resting during the day and for emergency sleeping.
A suitable addition is a lightweight umbrella. A small flashlight is often useful, preferably a headlamp, along with a pocket knife.
Additionally, you’ll need to bring sunscreen, a calcium or panthenol ointment for emergencies in case you don’t manage the sun, blister plasters (almost everyone gets them), personal medications, a small sewing kit, string and clothespins for drying clothes, a small tube of liquid laundry detergent, earplugs for a good sleep in busy hostels, a mobile phone with a charger (Euro two-prong adapter), a notebook and pencil, a plastic water bottle or a camelback for your backpack with a tube to drink on the go. Especially in the summer months, water consumption on the way can be high.
We recommend packing all of this into a lightweight backpack with a quality hip belt and a good back system that allows at least partial ventilation of your back. An appropriate backpack size is 50-60 liters (e.g., Osprey Kestrel in a size that fits your back or Lowe Alpine AirZone Trek+ 45:55).
When packing your backpack, remember that heavy items should go as close to your back as possible, and preferably higher. Light items, such as your sleeping bag, should go at the bottom. Make sure the backpack’s back system and straps are properly adjusted to your size – ask to have this shown to you in the store.
Some pilgrims find trekking poles helpful, especially when descending or ascending. You can also successfully replace them with a “pilgrim’s staff” – a good stick found by the wayside.
Finally, it’s useful to have some form of pilgrim identification, as pilgrims often recognize each other by it. You can use a scallop shell or one of our patches or stickers
Praktické informace k Evropským trasám
Kdy vyrazit
Registrace, vydávání certifikátů a ubytovny jsou na Via Podiensis a Camino Frances v provozu celoročně. Přes léto se kvůli zvýšenému zájmu poutníků otevírají ještě dodatečné ubytovny. V zimě jsou ubytovny otevřeny tak, aby byly od sebe tak daleko, kolik poutník v průměru za den ujde. Zimní období má výhodu, že je na Caminu málo poutníků a tak mají poutníci více času na rozjímání, meditaci či jiné aktivity.
Co se týče počasí, tak v zimních měsících leží na výše položených úsecích Camina sníh a cesta je tak obtížněji schůdná. V zimních měsících jsou také velmi časté deště. V létě naopak přesahuje teplota na Caminu leckdy i 40°C.
V období školních prázdnin ve Španělsku (červenec – srpen) se pouť stává přímo masovou záležitostí, na Camino se vydávají skupiny školní mládeže a různé sportovní oddíly, čím blíže k cíli, tím více poutníků a větší stresy se sháněním ubytování. V tomto období se pouť mění v boj o volné lůžko v ubytovně a často je třeba stát fronty, téměř na cokoliv (ubytování, pračku v ubytovně, použití kuchyňky, vydání certifikátu apod.) Lidé, kteří májí zájem podniknout opravdovou pouť, se na Camino vydávají spíše mimo hlavní prázdninovou sezónu, a tak je v tomto období i větší naděje se s někým zajímavým setkat.
Z výše uvedeného vyplývá, že nejlepším obdobím pro podniknutí pouti jsou duben až květen a září až říjen.
Doprava na trasu
Doprava na svatojakubskou cestu je základním problémem většiny poutníků z Čech.
Ideální dopravou je samozřejmě pěší pochod přímo z domova a pak zase zpět, případně totéž na kole. Bohužel tolik času většina z nás nemá.
Stop Nejlevnější dopravou je stop. Všechny země z Čech až do Španělska je možné projet stopem, ve všech je to běžné, ale se zbohatnutím většiny obyvatel těchto zemí čím dál více složité. Zajímavé pro stop jsou kamiony, které jezdí dlouhé štreky po celé Evropě a v případě štěstí vás vezmou na jeden zátah.
Spolujízda O něco nákladnější, ale jistější je použití www.spolujizda.cz, kde si dopředu domluvíte termín "stopu". Služba je za poplatek (obvykle 1km / 1 osoba = 1 Kč + poplatek za zprostředkování 100 - 350 Kč podle vzdálenosti). Často lze na těchto stránkách využít i nabídek cestovních kanceláří, které potřebují dovytížit své autobusy.
Mezinárodní variantou spolujízdy jsou stránky www.blablacar.com. Nabízí spolujízdu osobními auty za poplatek. Každý řidič a každý spolujezdec má svůj profil a navzájem se zveřejňují reference.
Obvykle se vám nepodaří najít vozidlo přímo do cílového místa a zbytek musíte dojet stopem nebo veřejnou dopravou.
Dálkové autobusy Dálkové autobusy jsou relativně levnou a spolehlivou variantou dopravy. Nevýhodou je velká časová náročnost cesty a dlouhé "sezení bez hnutí" bez možnosti procházky.
Dálkové spoje do západní Evropy provozují z Čech: www.studentagency.cz - známé žluté autobusy momentálně na trasách do Paříže, Metz a Reims. Prodávají také lístky jiných dopravců do Nancy, Nice, Perpignan a Strasbourg
www.eurolines.cz - mezinárodní síť autobusových linek. Momentálně je možno z Prahy dojet do těchto cílových měst poblíž tras svatojakubské cesty: Paříž, Lyon, St. Etiene, Bodreaux, Montpelier, Avignon, Nimes, Perpignan, Madrid, Valencia, Zaragoza, Barcelona. Obvykle je nutno přestupovat na další spoj ve Strasbourgu nebo v Lyonu.
www.flixbus.cz - nový německý dopravce, který rychle vybudoval rozsáhlou síť linek
Vlak Vlakem se lze pohodlně dostat na nástupní místa tras ve Francii spojením vlaku z Čech do Paříže a dále pokračovat běžným vlakem nebo TGV. Ve Španělsku jezdí dobré rychlé vlaky z Madridu do mnoha míst na španělských trasách.
Francouzské jízdní řády lze najít na www.voyages-sncf.com (francouzsky, anglicky, německy, španělsky). Je nutný alespoň základní přehled o francouzské železniční síti.
Jízdenky TGV lze zakoupit na www.tgv-europe.com/en/home/ (anglicky, francouzsky, španělsky, německy). SNCF často nabízí různé výhodné akce, a tak lze při troše štěstí sehnat třeba lístek na TGV z Toulouse do Paříže za 22 EUR.
Letadlo Letecká doprava je dnes díky rychlosti a ceně asi nejvyhledávanější formou dopravy na svatojakubskou stezku. Nejvýhodnější jsou nízkonákladové letecké společnosti. Nejhustší síť obsluhovaných letišť ve Francii a Španělsku má z nízkonákladových společnost Ryanair, ale musí se letět přes Londýn nebo jiné britské letiště se spojením z Prahy nebo Vídně. Na španělské trasy lze letět za rozumné peníze se španělským národním dopravcem Iberia, který nabízí na svém webu letenky z Prahy s přestupem ve Španělsku na lokální spoj.
www.ryanair.com - (anglicky) portál nízkonákladové společnosti Ryaniar, létají krom jiných na tato letiště poblíž svatojakubské cesty:
Španělsko
Barcelona
Santander
Santiago de Compostela
Madrid
Valladolid
Francie
Beziers
Biaritzz
Carcassonne
Montpelier
Pau
Perpignan
Poitiers
Rodez
Tours
www.iberia.com - (anglicky) španělský národní dopravce, na webu je možno zakoupit letenku přímo z Prahy, ceny v CZK. Iberia nabízí 8% slevu pro poutníky. Více na těchto stránkách
Létají na tato letiště poblíž svatojakubské cesty (Camino Frances)
Asturias (Oviedo)
Bilbao
Pamplona
La Coruna
Leon
Logrono
Santander
San Sebastian
Santiago de Compostela
Valladolid
Vigo
Pokud nejste vázáni na konrétní datum je výhodné použít www.skyscanner.cz, na kterém je možno porovnávat ceny letenek v rámci měsíce.
Stop Nejlevnější dopravou je stop. Všechny země z Čech až do Španělska je možné projet stopem, ve všech je to běžné, ale se zbohatnutím většiny obyvatel těchto zemí čím dál více složité. Zajímavé pro stop jsou kamiony, které jezdí dlouhé štreky po celé Evropě a v případě štěstí vás vezmou na jeden zátah.
Spolujízda O něco nákladnější, ale jistější je použití www.spolujizda.cz, kde si dopředu domluvíte termín „stopu“. Služba je za poplatek (obvykle 1km / 1 osoba = 1 Kč + poplatek za zprostředkování 100 – 350 Kč podle vzdálenosti). Často lze na těchto stránkách využít i nabídek cestovních kanceláří, které potřebují dovytížit své autobusy.
Mezinárodní variantou spolujízdy jsou stránky www.blablacar.com. Nabízí spolujízdu osobními auty za poplatek. Každý řidič a každý spolujezdec má svůj profil a navzájem se zveřejňují reference.
Obvykle se vám nepodaří najít vozidlo přímo do cílového místa a zbytek musíte dojet stopem nebo veřejnou dopravou.
Dálkové autobusy Dálkové autobusy jsou relativně levnou a spolehlivou variantou dopravy. Nevýhodou je velká časová náročnost cesty a dlouhé „sezení bez hnutí“ bez možnosti procházky.
Dálkové spoje do západní Evropy provozují z Čech: www.studentagency.cz – známé žluté autobusy momentálně na trasách do Paříže, Metz a Reims. Prodávají také lístky jiných dopravců do Nancy, Nice, Perpignan a Strasbourg
www.eurolines.cz – mezinárodní síť autobusových linek. Momentálně je možno z Prahy dojet do těchto cílových měst poblíž tras svatojakubské cesty: Paříž, Lyon, St. Etiene, Bodreaux, Montpelier, Avignon, Nimes, Perpignan, Madrid, Valencia, Zaragoza, Barcelona. Obvykle je nutno přestupovat na další spoj ve Strasbourgu nebo v Lyonu.
www.flixbus.cz – nový německý dopravce, který rychle vybudoval rozsáhlou síť linek
Vlak Vlakem se lze pohodlně dostat na nástupní místa tras ve Francii spojením vlaku z Čech do Paříže a dále pokračovat běžným vlakem nebo TGV. Ve Španělsku jezdí dobré rychlé vlaky z Madridu do mnoha míst na španělských trasách.
Francouzské jízdní řády lze najít na www.voyages-sncf.com (francouzsky, anglicky, německy, španělsky). Je nutný alespoň základní přehled o francouzské železniční síti.
Jízdenky TGV lze zakoupit na www.tgv-europe.com/en/home/ (anglicky, francouzsky, španělsky, německy). SNCF často nabízí různé výhodné akce, a tak lze při troše štěstí sehnat třeba lístek na TGV z Toulouse do Paříže za 22 EUR.
Letadlo Letecká doprava je dnes díky rychlosti a ceně asi nejvyhledávanější formou dopravy na svatojakubskou stezku. Nejvýhodnější jsou nízkonákladové letecké společnosti. Nejhustší síť obsluhovaných letišť ve Francii a Španělsku má z nízkonákladových společnost Ryanair, ale musí se letět přes Londýn nebo jiné britské letiště se spojením z Prahy nebo Vídně. Na španělské trasy lze letět za rozumné peníze se španělským národním dopravcem Iberia, který nabízí na svém webu letenky z Prahy s přestupem ve Španělsku na lokální spoj.
Profil trasy a značení
Profil trasy Svatojakubská pouť střídá horské úseky s etapami v rovinách zhruba rovnoměrně. Několikrát se přecházejí poměrně vysoké hory. Nejvyšší převýšení v jednom dni je při přechodu Pyrenejí z Jean Pied de Port do Roncesvalles, kdy se vystoupá ze 180 m do 1400 m. Výškové profily pro jednotlivé etapy španělských tras můžete získat na www.mundicamino.com nebo na caminodesantiago.consumer.es.
Povrch cest je rozmanitý. Střídají se úseky po lesních pěšinách, polních cestách s úseky po asfaltu. Po dešti bývá na polních a lesních cestách často bláto. V některých oblastech se prochází liduprázdnou krajinou s malými vesničkami. Ve Španělsku se prochází několika velkými městy. V několika případech se jde i kolem dálnice.
Značení trasy Ve Španělsku je cesta nejčastěji značena žlutomodrou jakubskou mušlí (ne vždy je patrné, jakým směrem ukazuje) nebo žlutými šipkami nastříkanými sprejem. Ve městech je často značení mušlí jako kachle na chodníku.
Ve Francii je svatojakubská cesta součástí dálkových tras GR. Via Podiensis z Le Puy en Velay je součástí GR 65. Je značena červenobílími značkami (obdobnými českému značení, ale jen s jedním bílým pruhem). Často bývá doplněna nápisem GR 65. Na některých místech je doplněno značením pomocí žlutomodré jakubské mušle. Cesta, kam se nemá chodit, je značena křížkem.
Ubytování
Španělsko Překročením Pyrenejí se charakter pouti proti Francii značně proměňuje. Přibývá poutníků, a proto jsou i ubytovny, nazývané albergues, mnohem větší, často i pro 100 osob. Rezervace se obvykle nedělají, kdo přijde, ten bydlí, a kuchyňky často nejsou nebo jsou jen omezeně vybavené, takže i s tím je třeba počítat. V podstatě ve všech ubytovnách jsou palandy. Většinou je k dispozici deka a pak je potřeba použít vložku do spacáku. Někdy deka není a pak je potřeba vlastní spacák. Nespěte bez vložky nebo spacáku. V některých ubytovnách jsou štěnice. (Za 11 let jsem se s nimi nesetkal, ale vím o poutnících, kteří ano. Jan Bím)
Ubytovna v Pamploně Ubytovna v Ponferadě
Ubytovny mají různé zřizovatele. Nejčastěji jsou komunální, ale často narazíte na ubytovny soukromé a církevní. Ceny za ubytování se různí, ale obecně jsou španělské ubytovny levnější než ve Francii – municipální většinou 8€, soukromé 10€. Církevní ubytovny bývají často zadarmo (za dar na údržbu). Většinou ale tyto církevní ubytovny nejsou zahrnuty v seznamech ubytoven a je třeba se na ně doptat místních.
Některé ubytovny nabízejí dodatečnou kapacitu na zemi na molitanové matrici, a to buď na chodbě nebo třeba v blízké tělocvičně.
Spaní na matracích v tělocvičně
Skoro vždy je v ubytovně pračka, malá jídelna, velmi často internet.
Od května do září je síť ubytoven (Camino Frances) velmi hustá. V ostatních měsících je větší část ubytoven zavřena a délky etap mezi ubytovnami mohou být i přes 20 km. Nicméně Camino Frances je možno absolvovat v kteroukoliv část roku.
V hlavní sezoně je někdy problém sehnat ubytovnu. Je to trochu závod o ubytování. Poutníci vyrážejí velmi brzy ráno a docházejí kolem poledne do svého cíle. Zde postaví batoh do fronty před vchodem do ubytovny a čekají na otevření obvykle kolem 15 hodiny. Pokud přijdete pozdě a ubytovny již budou plné, obraťte se na místní lidi, kteří vám domluví třeba přespání u někoho doma na zemi. Obvykle za to ale chtějí peníze jako za ubytovnu.
Je možné spát v přírodě pod širákem, ale v dnešní době je to již velká vyjímka. Místní to vidí dost neradi. Pokud budete spát venku, buďte velmi ohleduplní. Představte si, že by vám doma prošlo denně pod okny několik set cizích lidí a občas by si ustlali u vás za dvorkem.
Aktuální seznam ubytoven pro jednotlivé denní etapy různých tras najdene na www.mundicamino.com nebo na caminodesantiago.consumer.es/albergues/.
Francie Ve francouzské části cesty se ubytovnám říká Gites de Etap. Jejich zřizovatelem jsou soukromé osoby, města nebo církev. Skoro ve všech se za ubytování platí. Průměrná cena je kolem 12-20€ na noc. Vždy se jedná o společné ubytování v jedné nebo více místnostech. Vybaveny jsou většinou postelemi včetně čistého povlečení, někdy je potřeba použít vlastní lehký spacák.
Ubytovna je obvykle vybavena jednoduchou kuchyňkou a sprchou. V kuchyňce je vždy nějaké nádobí na vaření a dostatek talířů, příborů a hrnků, takže se žádné tabornické vybavení nemusí nosit.
Ubytovny se od sebe navzájem velmi liší. Nejmenší jsou zhruba pro 10 nocležníků. Největší v klášterech například v Le Puy nebo Conques pojmou více než 100 poutníků. Zvláštní atmosféru mají ubytovny v malých klášterech. Každý poutník má svoji „celu“ vyhrazenou závěsem.
Kontakty na ubytovny lze najít v „turistickém průvodci“ s poetickým názvem „Miam-miam, do-do“, kde je uveden popis a kontakty na většinu ubytoven na cestě. Průvodce je každým rokem aktualizován. Pokud půjdete ve skupince s více než dvěma poutníky, je lepší zarezervovat si dopředu ubytování telefonem.
Stravování
Jídlo patří k největším radostem poutníka. Dnes již naštěstí není s jídlem žádný problém. Každý den (s výjimkou nedělí a někde i pondělí, kdy je skoro všude zavřeno) poutník potká několik obchůdků a restaurací v městečkách, kterými prochází. Ceny potravin v obchůdcích jsou srovnatelné s cenami v Čechách, výběr dobrý. Nejlepší výběr je ve vínech a sýrech. Pozor na siestu, kdy je zavřeno – obvykle od 12 do 17 hod.
Pokud půjdete ve skupince poutníků pohromadě jako my, pak doporučujeme stravovat se společně. Společný nákup a společná příprava večeře a snídaně, kdy přiloží ruku k dílu ten, komu se zrovna chce, jsou milým prostorem pro setkávání a blízkost. V našem případě byly vždy výsledkem levné a chutné „hody“, které nám ostatní poutníci záviděli.
Další alternativou je (zejména ve Španělsku) stravování v restauracích, které obvykle nabízejí „poutnické menu“. Sestává většinou ze tří chodů a stojí kolem 10 Euro. Je však třeba počítat s tím, že restaurace otevírají až kolem sedmé nebo osmé večer a kdo je hladový dřív, musí si během dne nakoupit.
Výbava
Podrobnosti najdete výše v odstavci Co s sebou, zde ještě pár tipů k zahraničním cestám.
Moderní poutníci mohou využít služeb „transbagáže“ a velký batoh si nechat převést z jedné ubytovny do druhé. Pak jdou jen s malým příručním batůžkem.
Někteří poutníci především z Francie používají speciální vozíčky, které mají zavěšeny v pase, aby odlehčili páteři. Lze je jednoduše vyrobit doma z nákupní tašky s kolečky. Pokud přemýšlíte o vozíčku, tak napište Olze Jankovcové na olga.jankovcova@ultreia.cz aby se s vámi podělila o zkušenost z poutí v letech 2015 až 2018.
Jako identifikační doklad musíte mít občanský průkaz nebo cestovní pas. Na běžné lékařské ošetření obvykle stačí kartička zdravotního pojištění, kterou máte v ČR. Ta ale nekryje náklady na záchranu a hlavně na případný transport domů a tak doporučujeme připlatit si cestovní zdravotní pojištění včetně nákladů na repatriaci.
Pokud spíte na ubytovnách a jedno jídlo denně budete mít v restauraci, počítejte s nutností 18-30 EUR na den. Lze putovat levněji, ale pak si musíte vybírat ubytovny za donaci (dar), případně spát venku a jídlo si kupovat vlastní v obchodě.
We also use cookies. It serves us for statistics on the number of visitors to our site and allows us to process data such as browsing behavior on our virtual pilgrimage trails. Disagreeing or withdrawing consent may cause some features on our site to be restricted.
Functional
Always active
Technical storage or access is absolutely necessary for the legitimate purpose of enabling the use of a specific service that the subscriber or user has expressly requested, or for the sole purpose of carrying out the transmission of a message via an electronic communications network.
Preferences
Technical storage or access is necessary for the legitimate purpose of storing preferences that are not requested by the subscriber or user.
Statistics
Technical storage or access that is used exclusively for statistical purposes.Technical storage or access is necessary for the legitimate purpose of storing preferences that are not requested by the subscriber or user.
Marketing
Technical storage or access is necessary to create user profiles in order to send advertising or track the user across a website or several websites for similar marketing purposes.