První srpnový týden vyrazila skupina poutníků pod vedením Tomáše Jindřicha na týdenní, 150 kilometrů dlouhé putování z Vídně po Via Sacra do Mariazell.
Původně mělo vyrazit dvanáct poutníků, kvůli zraněním jich nakonec zůstalo devět a jeden řidič. Na jednu stranu to pro zkušenou skupinu byla téměř rutina – navazovala totiž na své několikaleté putování od Levého Hradce přes Velehrad. Na druhou stranu je tentokrát čekala výzva, se kterou se ještě v tak velké skupině nesetkali: teploty atakující 40 °C.
Samotnou cestu měli poutníci připravenou opravdu důkladně. Ubytování rezervovali raději už půl roku dopředu, pohlídali si potřebnou dopravu a jakmile opustili hranice Vídně, mohli se spolehnout také na dálkové značení.
S Hankou už šestým rokem
Součástí skupiny byla už šestým rokem také nevidomá Hanka. A stejně jako při předchozích putováních nechyběl ani řidič František, který skupině poskytoval potřebnou podporu. V zahraničí a při vlně rekordních veder se ukázalo, jak cenná taková pomoc může být.
První čtyři dny bylo potřeba přizpůsobit vysokým teplotám celý denní režim. Poutníci se rozdělili do dvou skupinek, vstávali mezi čtvrtou a půl šestou ráno a snažili se co největší část denní etapy zvládnout dříve, než udeří největší vedro. Přes den následovaly dlouhé pauzy a do cíle se pak docházelo pomalu v odpoledních hodinách.
Se svíčkou a Janem Skácelem
V závěru pouti už skupinu v Türnitzkých Alpách přivítalo mírnější počasí. A právě tady přišla chvíle na rituál, který jejich společné putování provází – rozsvícení svíčky a společné přečtení modlitby Jana Skácela.
Po 150 kilometrech dorazili všichni bez zranění, šťastní a zase o jednu společnou cestu bohatší. Po náročném „teploučku“ v nížinách si užili závěr v horách a ráno se dobře sehraná poutnická parta vydala domů – část horským vláčkem a část s řidičem Františkem.
Další úsek několikaletého putování byl za nimi. A putování to snad nebylo poslední. 💙💛
