Moravskoslezská – detailní popis trasy

Od hranice u obce Strahovice směřuje cesta po cyklocestě do Opavy přes několik vesniček povodím řeky Opavy. Na svatojakubských cestách v ČR je to jediné místo, kudy poutník do Santiaga prochází přes Slezsko v naší zemi, a tak pokud jste fandové zpytování regionů naší země, bude Vám stát za to prodloužit si cestu třeba přes vesnici Bolatice s jejich skanzenem venkovských řemesel. Opava jako centrum Slezska v dobách rakouského mocnářství je plná historických pamětihodností, přitom se stala městem nejvíce poškozeným 2. světovou válkou u nás, a tak se v jeho centru docela vkusně snoubí historie s moderní architekturou.

Na první kostel sv. Jakuba poutník narazí v Hradci nad Moravicí pár kilometrů za Opavou, v malebném prostoru místního hřbitova. Malebnost provází celý Hradec s jeho cihlově červeným zámkem, v jehož útrobách rozdávali radost takoví skladatelé jako Ludwig van Beethoven nebo Franz Liszt. Po červené turistické značce vede cesta z města dlouze podél meandrující řeky Moravice. Poutníka vítá ticho a příjemný ševel přírody až do vodácké obce Podhradí se zříceninou Vikštejn. Aby té pestrosti nebylo málo, přes skalnaté pahorky dojde podél vody až k mohutné přehradě Kružberk, odtud cesta stoupá do Budišova nad Budišovkou, dnes symbolického centra těžby břidlice v regionu, jak je vidno např. ze střechy místního městského úřadu. Ač již v podhorské krajině, poutník se vrací do klidných polí, luk a lesnatých strání Nízkého Jeseníku, cestou potká barokní kostelík sv. Jakuba v Guntramovicích, památnou Zlatou lípu na návrší u Norberčan, až sejde do Domašova nad Bystřicí s železniční stanicí. Opět skrz lesy Nízkého Jeseníku se doputuje přes Jívovou na Svatý Kopeček s monumentální poutní bazilikou zasvěcenou Panně Marii, umístěnou na okraji Nízkého Jeseníku směrem do povodí řeky Moravy. Když si užijete dosyta nekončícího výhledu na hanáckou nížinu, protilehlou Drahanskou vrchovinu anebo vpravo ležící Hrubý Jeseník, poutní stezka Vás dovede do centra historické metropole Moravy Olomouce s její dominantou, dómem sv. Václava. Sloup Nejsvětější trojice, skvostná i zastrčená náměstí s řadou kulturních akcí, prstenec parků okolo středu města anebo výstava květin v pavilonu Flora ve Smetanových sadech, to může zanechat nezapomenutelný dojem z krásného města.

Cesta z Olomouce se ubírá poli do Náměšti na Hané (odkazuje na ni píseň Jaroslava Hutky Náměšť) a na dlouhý čas zapadne poutník do lesů Drahanské vrchoviny, občas přetnutých kopcovitými poli. Rázovitost regionu nejlépe vystihuje hluboká rokle s potokem mezi obcemi Seč a Malé Hradisko, kde i v parných suchých letních dnech je vždy vlhko a chladněji. Za střediskovou obcí Protivanov nás už vítá oblast Moravského krasu, ponejprv přírodním koupalištěm v Suchém a od výstavného kostela ve Sloupu celou řadou jeskyň podél cesty, kde nechybí ani výhled do propasti Macocha. Za Jedovnicí je možné navštívit také arboretum Křtiny, jedno ze dvou před Brnem. Samotné Křtiny jako poslední větší zastávka před Brnem stojí za nocleh, jejich poutní kostel přímo vybízí k meditaci. Jak jinak než kopcovitými lesy turistická cesta vede poutníka přes Bílovice na okraj Brna, ke konečné tramvaje do Brna Obřan a přes venkovské Maloměřice a robustnější Husovice až do centra moravské metropole k mimořádně elegantnímu kostelu sv. Jakuba. Ten je typickým městským kostelem s tímto zasvěcením, jedna vysoká věž svatojakubských kostelů je odjakživa dobrým orientačním bodem. V Brně byl tento kostel původně centrem německých a flanderských kolonistů.

Z centra Brna se brzy poutník napojí na řeku Svratku a následně po červené turistické sleduje přitom takřka 1000 let starou stezku do Rajhradu s benediktinským klášterem. Přes Židlochovice se cesta zvolna zdvihá a zas padá k vodní nádrži Nové Mlýny, s parádním výjevem Pálavy. Z ní je neopakovatelný výhled nejen na vodní plochy, ale ještě spíše na jedno z vinohradnických center Pavlov, doslova z ptačí perspektivy. Na moravském území zbývá kratší cesta loukami až na druhý Svatý Kopeček nad Mikulovem, tentokrát na skalnatém kopci, vyzývajícím k vzletnému pohledu na svět. Mikulov je pověstný nejen svým vínem, ale i mimořádně spisovnou češtinou svých obyvatel, mající příčinu v osídlení regionu Čechy až po 2. světové válce.

Od hranice s Rakouskem do Santiaga de Compostela zbývá poutníkovi ještě 3193km, cesta Rakouskem dlouhá 907km vede přes obce Kleinschweinbarth, Krems an der Donau, Linz, Salzburg, Lofer, Innsbruck, Rankweil a za hranicí ve Švýcarsku se v St. Peterzell napojuje na páteřní cestu Švýcarskem dále do Francie a Španělska. Více na www.jakobswege.at a www.jakobsweg.ch/de/eu/ch. Navazující trasa v Rakousku je popsána na www.jakobswege-a.eu.

Kdo jste dočetl až sem, vnímáte pár paralel zdánlivě vzdálených regionů na této cestě, ať už jde o Svaté Kopečky, proměny hraničních měst v souvislosti s polovinou 20. století anebo si najdete mírnou specifičnost i podobnost tradičních kuchyní regionů Opavska, Olomoucka anebo Brněnska. Věříme, že Vás těch více než 250 km cesty ve zkratce zaujalo a už toužíte nasadit batoh a vyrazit na cestu. Buen camino!