Dnes je svatého Václava…
… slunce svítí, těšila jsem se na víkend, ale viróza rozhodla jinak. Možná právě proto jsem se mohla zastavit a připomenout si svou pout´ do Staré Boleslavi v roce 2005.
Byl to pro mě důležitý rok, protože jsem se na jaře vydala na Svatojakubskou pout´ jako turista a vrátila jsem se jako poutník. Nebylo to hned, na cestě jsem byla teprve prvních 14 dní a mlelo se to ve mně jako ve vířivce.V září jsem si řekla – národní pout´ na sv.Václava – hm, do ciziny jdeš, a co doma? Rozhodla jsem se ty dvě poutě nějak spojit.Vzpomněla jsem si, že jsem si z pouti z Francie dovezla kamínek, který mi jako poslední uvízl v kapse.
Pro nezasvěcené, ve Francii, méně už ve Spanělsku,je poutní cesta lemovaná různými křížky, které jsou obsypány kameny a kamínky. Je to velmi symbolické, vezmete kamínek a ten nesete sebou po cestě, někdo k dalšímu křížku, někdo dál, někdo až do cíle. Každý z těch kamínků ztělesňuje jedno přání, jednu prosbu, jednu myšlenku, jednu modlitbu.
Já jsem se s tím posledním kamínkem nějak nemohla rozloučit, dovezla jsem ho do Prahy, aby mi pouť připomínal, a taky aby mi byl příslibem, že se na cestu budu moci příští rok opět vydat.Tak jsem se tedy ráno, ve svátek sv. Václava, vydala s kamínkem v dlani do Staré Boleslavi. Kardinál Vlk už sloužil mši,všude plno lidí, nějak to mému naladění nevyhovovalo, tak jsem hledala klid v bazilice sv.Václava a zároveň v původním kostele sv. Kosmy a Damiána, z kterého zůstala krypta pod bazilikou. Zde jsou také dveře, u kterých byl sv.Václav údajně zavražděn. Již při vstupu do kostela jsem věděla a bytostně cítila, že tento magický prostor nabitý energií, kde po tisíciletí plují prostorem modlitby a prosby a který vás obklopí a zahalí, je tím pravým místem. Byla jsem u cíle své cesty, stále svírajíc kamínek v dlani, neschopná soustředit se na myšlenky, na modlitby.
Svíce blikají, krypta je překrásný románský prostor, mystický, dnes tu mám ale úkol a zoufale těkám očima, kam kamínek dát, aby alespoň chvíli mohl vyzařovat energii v tomto ryze českém prostředí.Uvědomuji si, že ho nechci někam pokoutně zastrčit, ale krypta je s velkou péči upravena, není tu místo pro „smetí“. Prohlížím si obětiště-oltářík vedle původních dveří, kde je nádoba s krví, která byla údajně seškrabána ze zdi, jak mě upozornil opodál stojící kněz, který zde měl v onen svátek službu. (O poutní místa ve St.Boleslavi se starají Pallotini.) Když mě oslovil, svěřila jsem se mu se svým problémem.S přirozeností přijal můj „dar“ jak cennost nejvyšší a položil můj kamínek na ono obětiště se slovy, že tento dar bude opatrován v pokladu diecéze.Vyrazil mi dech a já stála v úžasu nad tím, jakého místa se mu dostalo! A to jsem ještě netušila, že to není vše.
Šla jsem ještě navštívit baziliku Nanebevzetí Panny Marie, kde byl vystaven další skvost národa českého, tzv. Palladium – obraz Matky Boží ze Staré Boleslavi. Postavila jsem se do fronty a přemítala, jak málo toho o tomto posvátném předmětu vím. Píše se, že vždy, když bylo národu nejhůře, obracel se Panence Marii. Když konečně stojím před ním, vidím ho poprvé, stáhne se mi hrdlo, dotknu se ho a vysoukám ze sebe prosbu, aby dál stála při našem národu.Tak málo máme národní hrdosti, přemítám klopýtajíc z kostela, vždyť je to úžasné, že Čechy ještě stále jsou a to na původním místě svého zrodu, že by ten obrázek…
Vracím se do přítomnosti, mše pod širým nebem končí, kardinál Vlk pozvedá lebku svatého Václava, která je z Prahy pro tuto příležitost přivezena, a v zástupu kněží ji odnáší do baziliky svatého Václava, kde bude po zbytek dne vystavena. Provázím tento průvod, který je v naší době tak trochu neskutečný. Červená barva rouch kněží, bílé pokrývky hlavy a mezi nimi se pohupuje do kroku lebka svatého Václava s korunou.A přesto je to magické. Počkám, až průvod přejde, a jdu se ještě jednou podívat do baziliky a poklonit se svatému Václavovi, jsem přece na pouti k jeho poctě.
A tak znovu překračuji práh baziliky svatého Václava, sestupuji do toho úžasného prostoru krypty a hledám, kde je ona vzácná relikvie a strnu. Je vedle mého kamínku ze Svatojakubské pouti. Jsou vedle sebe, každý ve svém významu. Moje srdce bije, duše jásá, má Svatováclavská pouť končí.
Olga Jankovcová, ve svátek svatého Václava LP 2008
Svatováclavská pouť v roce 2009 včetně fotografií z poutě kolem kapliček
Odkazy
www.StaraBoleslav.com – stránky Stare Boleslavi včetně popisu poutí, kostelů a příběhu Palladia
www.svatovaclavskapout.cz – oficiální stránky Svatováclavské pouti