Ze směru poutního místa Krzeszów vstupujeme na naše území v bývalé obci Libná. Po válce ji potkal osud zániku a vysídlení v pohraničí v bývalých Sudetech. Stávala zde celnice, o čemž svědčí stará silnička, po které přicházíte.
Dnes je první obcí za hranicí obec Zdoňov, s pěkným kostelem Nejsv. Trojice. Obec leží velmi blízko skalním městům v Teplicích a Adršpachu, které stojí za zastavení.
Ze Zdoňova pokračujeme mírným stoupáním na Bukovou horu. Zde je malá odbočka k památníku Smíření. Je to smutné místo připomínající zastřelení německých občanů při odsunu z republiky. Pak cesta klesá k bývalému poutnímu místu a funkční Vernéřovické studánce.
Následující obec Vernéřovice patří svým kostelem sv. Michaela archanděla ke skupině významných kostelů Broumovska od Kryštofa a Kiliana Dientzenhoferových.
Přicházíme do Meziměstí, kde je zajimavé nádraží. Má unikát. V patře se nachází divadlo.
Pod Meziměstí patří stará obec Ruprechtice, která má další skvost od Dientzenhofera, kostel sv. Jakuba. Za kostelem bude od května tohoto roku (2019) stát soudobá socha sv. Jakuba od mladého sochaře Matouše Háši.
Broumov nabízí klášter benediktinů sv.Václava, kde se ukrývá cenná kopie Turínského plátna. Ve městě je hodně k vidění, je to městská památková zóna. Připomněla bych jen ještě vzácný dřevěný kostelík Nanebevzetí Panny Marie ze 14. stol. Je to nejstarší dřevěný kostel v Čechách a najdete ho na hřbitově.
Z Broumova se vydáte obcí Křinice k Broumovským stěnám. Všímejte si barokních sousoší a křížů, na tato drobná díla z pískovce je tato oblast bohatá. Také lidová architektura, roubené chalupy a hlavně statky tzv. broumovského typu naleznete jenom v blízkém okolí.
Nyní budete přecházet výrazný skalnatý hřbet – Broumovské stěny. Ještě máte možnost občerstvení v hospodě Amerika a pak už vás čeká výstup, jsou tam také schody. Od poutní kaple Hvězda (opět Dientzenhoferovo dílo) si můžete vychutnat překrásné výhledy na celé Broumovsko. Také chata ve švýcarském slohu, ačkoli není otevřena každý den, stojí za zhlédnutí interiéru a nabízí možnost dát si kávu na terase s výhledem. Tady dejte pozor, abyste vykročili správným směrem.
Půjdete chvíli po hřbetu, než klesnete do Kovářovy rokle. Buďte opatrní, terén je náročnější ale velmi romantický, s výhledy a skalními útvary jako Kočka, Bumbrlíček, Mušle i Kovářova rokle stojí za to. Procházela jsem tato místa s poutníky s batohy a zvládli to v pohodě všechny věkové kategorie. Kdo by si přece jen netroufal, může dojít k parkovišti, odkud vede silnička na začátek obce Hlavňov, kde se dá doleva k rybníku a tam se napojí na značku.
Prošli jste nejromantičtější část Východočeské trasy, v lese je ještě studánka. Od ní se dáte k rybníku, kde je na hrázi malá hospůdka, v rybníku se dá koupat.
Po žluté dojdete k půvabnému poutnímu místu, kde se místní dívce u pramene zjevila Panna Marie. Od pramene vede křížová cesta končící dřevěnou kaplí, obojí z r.1897.
Okolo pěkného koupaliště docházíte do starého městečka Police nad Metují. Jakmile se dostanete na silnici na mostek, můžete využít možnosti ubytování nedaleko, šikmo vlevo je velmi dobrá turistická ubytovna. Dejte se silnicí vpravo ke klášteru, významné památce městečka. Tento klášter byl založen r. 1260, tzn. dříve než broumovský. Na jeho nynější podobě se opět podílel Kilián Dientzenhofer i Anselmo Lurago. Klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie z 2. pol 13 stol. je raně gotická bazilika s druhým nejcennějším gotickým portálem v Čechách. V městečku je ještě půvabná roubená škola z r. 1785 a mnoho dalšího ke zhlédnutí. Uprostřed náměstí najdete pramen, který nabízí výbornou vodu k pití.
Z Police jdete do vesnice Bezděkov nad Metují, kde stojí kostel sv. Prokopa, jeden ze souboru Dientzenhoferových kostelů Broumovska.
Odtud scházíte k řece Metuji. Jakmile narazíte na silničku, kterou červená značka protíná, můžete se dát po ní vpravo, kde stojí na křižovatce známá hospoda Na Mýtě, a pak se vrátit. Metuje vás dovede do Hronova, kde můžete navštívit rodnou chalupu Aloise Jiráska atd.
Z Hronova cesta vede na Červený Kostelec ke kostelu sv. Jakuba.
Pokud byste chtěli jít přes Náchod, zde se stále držte řeky Metuje a po cyklostezce dojdete do Lázní Běloves, známá kyselka tu má také pramen sv. Jakuba. V Náchodě je také dost k vidění, počínaje krásným renesančním zámkem i kostelem sv.Vavřince a vojenským hřbitovem z rakousko – pruské války r. 1866 konče. Pokud máte čas, ztratíte jeden den na cestě, Náchod se vám odmění.
Pak se po červené vydejte na trasu do Červeného Kostelce. Tamější kostel sv. Jakuba z r.1352 byl zbořen a v letech 1744-54 podle plánu K. I. Dientzenhofera znovu postaven.
Z Kostelce se vydáme k další řece východních Čech Úpě. Půvab Babiččina údolí s jeho památkami nemusím popisovat, vždy se dotkne vzpomínek na mé dětství.
Dojdeme do České Skalice, tady bych přece jen upozornila především na Barunčinu školu a také Muzeum Boženy Němcové.
Ze Skalice trasa vede na Kuks přes Chvalkovice, kde je zámek, který se také váže historií k B.Němcové.
Kuks – areál hraběte F. K. Šporka – špitál se sochami od M. Brauna, lázně, nedaleký unikátní poutní a meditativní Betlém, též od Brauna. Areál je na samostatný dlouhý popis. Zmínila bych ale ještě novou Křížovou cestu 21. století z r. 2008, vytvořenou 15 českými sochaři.
V Kuksu se napojujeme na další významnou českou řeku Labe, která nás nyní bude provázet. Podél ní dojdeme do královského města Jaroměř. Na předměstí nás uvítá kostelík sv. Jakuba. Původně gotický, z venku nenápadný, ale vevnitř velmi půvabný. Stojí před ním náš poutní kámen. Jaroměř je staré město, o čemž svědčí jeho dispozice na řece i mohutný chrám sv. Mikuláše.
Nedaleká vojenská pevnost Josefov z r.1789 stojí také za návštěvu.
Pokračujeme po toku Labe k dalšímu významnému východočeskému městu Hradci Králové. Zde do Labe vtéká řeka Orlice. Toto královské věnné město českých královen má mnoho co ukázat. Omezím se na tři okruhy městem: historický, vojenský (bývalá důležitá pevnost) a moderní architektury. (zmiňme alespoň Jana Kotěru jako architekta budovy Východočeského muzeua). Je toho mnoho, ale my musíme dál, do dalšího významného města, Pardubic.
Na cestě z Hradce buďte pozorní, protože půjdete vesnicemi převážně po silnici. A to z důvodu stavby dálnic u Opatovic, kde zmizela značka mezi poli.
Za Roudničkou cestou do Vysoké nad Labem je třeba sledovat odbočku vpravo z červené značky na neznačenou cestu u betonových skruží.
Z Vysoké pokračujete po silnici. V Dříteči můžete odbočit vpravo na příjemnou stinnou cestu podle ramene Labe, ale pozor, u mostu se musíte po schůdcích vrátit na silnici do Němčic.
Vstupujete do Polabské nížiny, která je také velmi zajímavá svými starými meandry Labe (Labiště), ale i krajiny, která patřila k Opatovickému klášteru sv. Vavřince. Po jeho zničení Husity připadl kraj Pernštejnům.
Na cestě vás provází nepřehlédnutelná Kunětická Hora. Hrad na vulkanické hoře byl přestavěn Vilémem z Pernštejna. Pod hradem zvou k posezení dobré restaurace.
Kolem Labiště a pěkné plovárny přicházíte k mostku přes Labe. Zde se vchází do Pardubic a opět vychází na trasu dál podle toku Labe. Přejdete mostek a uvidíte soutok Labe s Chrudimkou, poté krásný renesanční zámek – sídlo V. z Pernštejna. Při vstupu do zámku vás uvítá naše poutnická deska na pilíři i možnost občerstvení. Pernštejn začal budovat své panství velkoryse, o čemž svědčí historické jádro Pardubic. Památek je mnoho, z nedávné doby bych upozornila na zajímavou stavbu Winternitzových mlýnů od architekta Josefa Gočára, stavba čeká na své současné využití.
Vracíme se k Labi a podél řeky pokračujeme až k mostu, kde přecházíme na druhou stranu. Je to další most po železničním mostu. Jakmile jej přejdete, dejte se hned vpravo podél Labe až do Srnojed a pak do Lán. Zde na křižovatce odbočte vlevo k železnici na stanici Opočinek, kde začíná zelená značka.
Po ní jdeme až do Přelouče. Po cestě se nachází půvabné místo s kostelíkem sv. Michala, v místě zaniklé vsi Lepějovice. Zelená končí na silnici od Pardubic na začátku Přelouče. Dáte se po chodníku vlevo směr město. Po pravé straně máte hřbitovy, kde stojí poutní kostel Navštívení Panny Marie s ambity. Dále pokračujete na náměstí s kostelem sv. Jakuba. Zde je naše informační cedule s poutním kamenem. Přelouč je velmi staré město, městská práva mu byla udělena Přemyslem Otakarem II., r. 1261. Svědčí o tom již pouze původně románský, goticko – barokní kostel sv. Jakuba, kde byly objeveny před nedávnem gotické fresky sv. Petra a Pavla. Na faře mají poutnické razítko. Z náměstí odcházíte úzkou uličkou z kopce směrem k Labi. Zde procházela tzv. Trstenická stezka, která vedla z Moravy do Litomyšle a východními Čechami pokračovala dál podél Labe. Proto se zde také nachází pět původně románských kostelíků. Na pastvinách kolem můžete obdivovat pasoucí se koně unikátního chovu. Je to české plemeno starokladrubských koní vyšlechtěných pro ceremoniální účely panovnických dvorů. Hřebčín v Kladrubech nad Labem s unikátní krajinou kolem, kterou procházíte, je pod ochranou-UNESCO.
V Záboří nad Labem u vzácného kostela sv. Prokopa opustíte Labe, poté starý meandr původního řečiště a octneme se na silnici, kterou přejdeme. Stojíme před další opomenutou tentokrát technickou památkou – Opatovickým kanálem. Naposledy se vrátíme k Pernštejnům. Ti nejen budovali zámky a města, ale také založili největší rybníkářskou soustavu v Čechách. Kanál byl vybudován v letech 1498-1514 jako napájecí pro rybníky, mlýny, hamry atd. Sítí kanálů bylo napájeno na 250 rybníků. Jeho délka je 34,7 km. Tuto málo známou technickou památku přemosťují i potoky. U Semína se vlévá do Labe.
Následují Kladruby nad Labem, kde se nachází nejstarší císařský hřebčín v Evropě. Prohlídky jsou možné a tato národní kulturní památka usiluje o zápis UNESCO. Opět přejdete Labe do Řečan n.L., kde se zastavte u románského kostelíka sv. Maří Magdaleny, který byl r. 1165 vysvěcen pražským biskupem Danielem za přítomnosti krále Vladislava I.
Opouštíme Polabskou rovinu, která je bohatá na borovice a soliterní listnáče, takže je nejkrásnější na podzim.
Trasa dále pokračuje úpatím Železných hor do Záboří nad Labem, tady se loučíme s řekou Labe a stáčíme se na jih. V Záboří zajděte určitě ke kostelíku sv. Prokopa, je to románská stavba s velmi cenným portálem.
Pokračujeme po silnici k obci Sv. Kateřina, Sv. Mikuláš, na konci vsi na křižovatce silnic je velmi dobrá hospoda. Naproti se nachází zámek Kačina, nejhezčí empírový zámek v Čechách. Postavil ho hrabě J. R. Chotek. Následují Nové Dvory se zámkem a přejdeme silnici. Tady je třeba trochu pozornosti.
Značka z Nových Dvorů pokračuje dále na Kutnou Horu. Pokud půjdete dále, minete jeden z nejkrásnějších románských kostelů a ještě je to sv. Jakub. Tak si uděláme zacházku ke kostelíku a zase se vrátíme na trasu. Přejdete silnici do brány proti zámku a pokračujete směr Ovčáry a na osadu Jakub (viz itinerář). Kostelík byl postaven r. 1165 a je zdoben plastikami v životní velikosti. Naprosto ojedinělá stavba stojí za zacházku.
Po návratu na trasu pokračujeme směr Malín, kde při silnici do Sedlce stojí dva původně románské kostelíky.
Cisterciácký klášter založený roku 1142 s katedrálou Nanebevzetí Panny Marie v Sedlci je pod ochranou UNESCO. O tomto skvostu je třeba si nastudovat více, tady není pro detaily místo. Jen ještě zmiňuji kostnici v kostele Všech svatých.
Následuje Kutná Hora – (také památka zapsaná do seznamu UNESCO). Město nabízí návštěvníkům celou řadu zajímavostí, připomeňme alespoň chrám sv. Jakuba založený kolem r.1300, chrám sv. Barbory a Vlašský dvůr.
Odcházíme podél řeky Vrchlice směr Malešov. Zde upozorňuji na tvrz. Putujeme dál přes hrad Sion na Zbraslavice. Mají tu pěkný kostel sv.Vavřince i tzv. Starý zámek.
Ze Zbraslavic odbočujeme na jihozápad směr Kácov.
Cesta z Kutné Hory vede zvlněnou klidnou krajinou Hornosázavské pahorkatiny, která je po nabité předešlé části trasy zklidňuje a směřuje k řece Sázavě.
Projdeme Čestínem do Kácova. Je zde pěkný zámek, nyní muzeum, ale také dobrá restaurace v pivovaru.
Nyní nás povede řeka Sázava až k rozcestí značek červené s modrou. Po překročení řeky Blanice je možné si trasu kousek zkrátit po silnici. Jdeme dál podél řeky Blanice do Vlašimi, tady se napojujeme na Jihočeskou trasu.
Přeji šťastnou cestu a pokud jsem někomu alespoň trochu přispěla k poznání východních Čech (na trase končí v Záboří n.L.) budu moc ráda.
Olga Jankovcová