Nástupní místo: Kostel sv. Václava na Proseku (metro Prosek)
Cílové místo: Kostel sv. Jakuba Většího (Jakubská, Staré Město)
Délka trasy: 8,5 km
Výškový profil: 
14 m 
117 m
Popis trasy
Tato etapa začíná na Proseku u kostela sv. Václava, kam přichází Žitavská svatojakubská trasa přes Kbely ulicí Mladoboleslavskou a Čakovickou. V této ulici stojí první a nejhezčí dochovaná kaple z poutní cesty Via Sancta z Prahy do Staré Boleslavi. Krátkým úsekem ulicí Proseckou se dostaneme na starý Prosek ke kostelu sv. Václava.
Stará osada Prosek existovala již ve 12. stol., z té doby je také románský kostel sv. Václava. Bývaly zde vinice, které se opět začínají obnovovat. Svědčí o tom i viniční sloup, kolem kterého půjdeme od kostela směrem k Prosecké ulici, přejdeme ji, stále z kopce dolů projdeme parkem a kolem bývalých viničních usedlostí jako Jetelka, Kelerka a kolem rybníčku, který byl pro osadu důležitý, budeme pokračovat směr nádraží Vysočany.
Pod kolejemi projdeme historickým tunýlkem před nádraží a dáme se vpravo do parku Podviní.
Park má pěknou odpočinkovou zónu, protéká jím potok Rokytka. Podle něj půjdeme ve směru toku až k Vltavě.
U usedlosti Kolčavka, kde park končí, podejdeme silnici na cyklostezku a stále podél Rokytky dojdeme do Libně. Zde si všimneme výklenkové kapličky, kterou místní lidé zachránili před zbouráním, když se tam začal na místě staré chalupy, u níž stála, stavět nový dům. To je dokladem skutečnosti, že i obec Libeň patří k velmi starým místům, první zmínka pochází již z r. 1363. Od kapličky přejdeme Zenklovu ulici, kde vás zaujme krásná secesní budova sokolovny a hlavně dřevěný, původně provizorní, kostel sv. Vojtěcha.
Vrátíme se kolem sokolovny k Libeňskému zámečku. Ten je středem Libně. Byl postaven ve třech stavebních fázích, z nichž každá odpovídá jinému stavebnímu slohu: renesančnímu, baroknímu a rokokovému. Obejdeme zámeček a opět podél Rokytky a budovy starého mlýna pokračujeme k Vltavě. Opustíte Libeň, která byla také viniční oblastí plnou usedlostí, možná znáte názvy Na Balabence, Palmovka, Pelc-Tyrolka, Truhlářka, Rokoska a další. Měla také velkou židovskou obec. V 19. stol. zde začal velký rozvoj průmyslu.
Po soutoku Rokytky s Vltavou půjdeme stále po jejím břehu až do Troji.
Všimneme si plavebního kanálu, ale především zámku Troja, který byl vystavěn v raném baroku arch. J. K. Matheyem v letech 1679-85 jako letovisko hraběte V. Vojtěcha ze Šternberka.
Překročíme Vltavu na Trojský ostrov a dále do Stromovky.
Tuto královskou oboru založil Jan Lucemburský. Na stráni nad ní se tyčí bývalý místodržitelský letohrádek, založený jako lovecký za Vladislava Jagelonce.
Projdeme Stromovkou na Letnou, zde nejlépe ulicí Čechovou, přetneme ul. Milady Horákové a pokračujeme ul. Nad Štolou na Letenskou pláň. Mineme Národní technické a Národní zemědělské muzeum a u Letenského zámečku se nám poprvé rozvine nádherný pohled na město, které nám leží u nohou.
Přejdeme Vltavu po Štefánikově mostě ke klášteru na Františku.
Bývalý klášter blahoslavené Anežky patří k nejvzácnějším památkám Prahy. Byl založen Václavem I. před r. 1234 pro řád klarisek na podnět Václavovy sestry Anežky. Současně zde byl založen klášter minoritů.
Pokračujeme Řásnovkou přes Haštalské nám., ul. Rybnou a Jakubskou ke sv. Jakubovi.
Kostel a bývalý klášter sv. Jakuba na Starém Městě byl také založen Václavem I. r. 1232. Chrám vyniká ozdobným průčelím se štuky, barokní úprava chrámu je z let 1689-1702. Vedle se nachází budova bývalého kláštera minoritů, kde se z části zachovala jeho gotická podoba. V tzv. letním refektáři se konala r. 1337 svatební hostina Jana Lucemburského s královnou Beatricí.
Naproti kostelu vstoupíme do dvora Ungelt, tento dvorec pochází snad již z 11. stol., kdy sloužil k ochraně kupců a jejich zboží, později jako celnice.
S tímto dvorcem, kterému se také původně říkalo Týn, souvisí i kostel Panny Marie, který byl založen před vchodem do dvora a měl i špitál pro cizí obchodníky. Na místě tohoto starého kostela byl vybudován v 2. pol. 13. stol. nový kostel, který byl dokončen těsně před husitskými válkami. Později byl po požáru obnoven. Chrám Panny Marie před Týnem byl důležitý v době husitského revolučního hnutí a sloužil jako hlavní městský kostel.
Prohlédneme si Staroměstské náměstí s hlavní atrakcí – Staroměstskou radnicí s orlojem.
Dále pokračujeme na Malé náměstí a Karlovou ulicí na Karlův most. Popis této památky by vydal na samostatnou kapitolu. Po jeho přejití vstoupíme na Malou Stranu. Ulicí Mosteckou přijdeme na Malostranské náměstí.
Zde dominuje barokní kostel sv. Mikuláše. Byl vybudován v letech 1704-11 Kryštofem Dienzenhoferem na místě starého gotického kostela.
Po prohlídce paláců na náměstí vystoupáme půvabnou ulicí Nerudovou k Pražskému hradu, sídlu českých knížat, králů a nyní prezidentů. Vždy byl centrem české státnosti. Již v 10. stol. byly na hradě čtyři významné církevní stavby. Za krále a císaře Karla IV. se v rámci přestavby Pražského hradu na reprezentativní sídlo začala budovat katedrála sv. Víta.
Přejdeme Hradčanské náměstí ulicí Loretánskou na Loretánské náměstí, které vzniklo při budování Černínského paláce v r. 1669. Dnes tato renesanční stavba slouží jako Ministerstvo zahraničních věcí.
Naproti MZV najdeme Loretu se zvonkohrou a kopií domnělého domku (Santa Casa) Panny Marie. Je to poutní místo. Na dolním konci náměstí se nachází kapucínský klášter, který poskytuje poutníkům ubytování.
Pokračujte dále ke Strahovskému klášteru, který patří řádu premonstrátů. Založen byl r. 1140 Vladislavem I. Klášter byl přestavován až do současné podoby, opatský chrám Panny Marie je v jádře románská bazilika. Klášter je velmi rozlehlý, za návštěvu určitě stojí jeho pěkná knihovna, největší v Čechách.
Když se postavíme zády k průčelí kláštera, můžeme se pokochat výhledem na Prahu. Poté se vydáme vpravo cestou (traversem) na Petřín.
Prohlédneme si z výšky paláce pod sebou, projdeme až k výletní restauraci (nesplést s Nebozízkem, ten najdete o něco dále), užijeme si krásných pohledů na Prahu a spustíme se dolů svahem Seminářskou zahradou do Helichovy ulice. V Karmelitské ulici odbočíme vlevo ke kostelu Panny Marie Vítězné. Zde opatrují sošku Pražského Jezulátka, dílo španělské renesance, darované r. 1628 Polyxenou z Lobkovic.
Půjdeme Harantovou ulicí přes Maltézské náměstí na Kampu, přejdeme Čertovku a dáme se Kampou vpravo. Vltavu přejdeme po mostě Legií k Národnímu divadlu.
A nyní stále po nábřeží proti toku Vltavy budeme odcházet z města. Mineme Vyšehrad a opustíme centrum Prahy. Stále po břehu Vltavy dojdeme až na Zbraslav, zde se napojíme na turistické značení, kde je umístěna svatojakubská mušlička.